Pomstychtivá..

17. května 2010 v 20:40 | Lucy |  Fan-fiction
No původně jsem myslela, že to bude delší, ale nakonec jsem usoudila, že kratší bude lepší. Je to něco trochu na způsob HP, ale jsou tu jiné postavy a jiný děj. Snad se bude líbit :) Lucy  


     Svět zahaluje temnota, o které smrtelníci nemají ani potuchy. Obyčejní mudlové neumí kouzla a neznají život, kterým žijeme my kouzelníci. " Zlo dostihlo několik kouzleníků!" hlásá novinový článek, který si Anna čte. Nemusím to ani číst, vím to. Byli to moji i rodiče, které dostihlo. Bylo to na začátku prázdnin. Náš dům napadli pozdě v noci, nevím kdo, ale vím, že mě rodiče zachránili. Poslali mě pomocí kouzelného průchodu ke známým, kteří mě ochránili. Sami se, ale už nevrátili. Snažila jsem se na to zapomenou, nějak to překonat, ale je to příliš těžké zvlášť, když mi to neustále všechno připomíná.. "Sáro? Slyšíš, co ti říkám?" promluvil na mě Jake. " Ano?" řekla jsem přistiženě, protože jsem byla myšlenkami někde úplně jinde. Daleko od reality. " Už jsme skoro u školy, měla by jsi si vzít hábit." připomněl mi a já jsem ho poslechla. Plánovala jsem, že tenhle školní rok bude jiný než ty minulé. Letos se budu pilně učit, abych byla dost silná na to, abych našla ty co zavraždili moje rodiče a vypořádala se s nimi, aby už nemohli ublížit nikomu jinému.

    " Žáci naší školy. Vítejte v dalším školním roce, který jako vždy začneme rozřazováním studentů prvních ročníků. Prosím o klid!" oznámila nám profesorka Marová a všichni jí poslechli. Poté k nám krátce promluvil ředitel školy, který nám popřál spoustu úspěchů ve škole i ve školním famfrpálu. "Pamatujete si, jaké to bylo, když jsme tam byly my?" ptala se Anna a já jsem si vzpomněla na svou nervozitu. Hrozně jsem se bála toho, kam se dostanu... Naštěstí to dopadlo dobře a jsem v Nebelvíru. Získala jsem spoustu přátel, kteří mě podrželi, když jsem měla potíže se zvládáním svých problémů po smrti rodičů. Uteklo mo to celkem rychle a než jsem se nadála, tak jsme odcházely do společenských místností a do našich pokojů.

    " Nemyslete si, že to, že je začátek školního roku je nějaká záminka k tomu, abych se vás neptal na důežité věci, které musíte znát!" vyhrožoval profesor Parza. Obávaný profesor a zároveň jeden z těch, které tu nikdo nemá rád. Významně se podíval na Malfoye a řekl:" Pro několik žáků, kteří budou mít zájem a budou dostatečně schopní se uvolnilo místo v mé hodině kouzelných lektvarů. Těch několik výjimečných bude jistě pokračovat ve zlepšování a získávání nových poznatků.!" řekl a mně bylo jasné koho myslí těmi "výjimečnými". Byli to studenti z jeho koleje ti ze zmijozelu! Zeptal se, kdo má zájem a já jsem zvedla ruku, chtěla jsem toho vědět co nejvíc, protože to budu potřebovat. "Slečno Ganlová, vy máte zájem o mou hodinu?" řekl překvapeně. " Ano, pane profesore. Ráda bych se také zúčastnila." řekla jsem jistým hlasem. Podíval se na mě nedůvěřivě a skoro podezíravě " Dobrá tedy, nemám námitek." dokončil a začal vykládat látku. Musím to zvládnout! Musím být jedna z nejlepších! Musím, protože jinak nikdy neudělám to, co jsem si dala za úkol!

Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolikátý/á jsi?

Zjisti to!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama